Čištění, průzkum a veškerá dokumentace podzemních prostor

Tato činnost se skládá z jednotlivých fází, které na sebe úzce navazují a vzájemně spolu korespondují.

Při objevu neznámých prostor, nebo prostor již známých, ale zanesených sedimenty, zaplavených podzemní vodou, nebo jinak nepřístupných je potřeba tyto prostory zpřístupnit k další činnosti.

Následuje

• průzkum podzemních prostor
• pořízení fotodokumentace a videodokumentace
• orientační zaměření ve vlastní síti (nebo geodetické změření)
• vypracování průvodní zprávy o podzemních prostorách

Veškerá dokumentace se vyhotovuje dvojmo a jedno vyhotovení se zakládá v archivu sdružení.

Zachování pozůstatků staré důlní činnosti

Touto činností se snažíme zachránit, ve většině případů, povrchové pozůstatky po středověké důlní činnosti. Naše práce spočívá ve vyčištění pinky, šachty, štoly, vytvoření oplocení nebo uzavření vstupu a osazením místa informační tabulí s textem o hornickém díle.

PODZEMNÍ PROSTORY TŘEŠŤ

Podzemní prostory se nacházejí v areálu bývalého pivovaru Třešť a zasahují pod sousední parcely. Všechny vstupy do těchto podzemních prostor jsou realizovány z prostorů pivovarského dvora (parcela č. 2648 k.ú. Třešť). Samotné podzemní prostory sloužily pro potřeby pivovaru a k zajištění jeho výroby. Podzemní prostory pod objektem bývalé sodovkárny – dnes Dům dětí – dle ústních pramenů sloužily ke skladování ledu, podzemní chodby pod farní zahradou ke skladování finálního výrobku – piva – a dále k jeho vyskladňování a následné distribuci. Podle pamětníků docházelo k vyskladňování v místech dnešní umělé čelby (okno) při komunikaci Třešť – Stonařov. Tato ústní podání se nemusejí zakládat na pravdě, ale je jisté, že v těchto chodbách bylo v roce 1984 nalezeno větší množství prázdných lahví s emblémem pivovaru Třešť a dokonce i několik plných lahví s pivem, které se dalo dokonce konzumovat. Svědčí to o dobré kvalitě jak skladových prostor, tak i kvalitě vody, ze které bylo pivo vyrobeno, neboť zde muselo ležet cca 20 let.

Areál pivovaru byl dlouhou dobu využíván pro potřeby CO jako skladovací prostory a jeho stav dnes plně odpovídá jeho užívání. Není známo, kdy došlo ke zřícení, nebo stržení požahovací kolny, ale stáří stromů může být tak 30–40 let a patrně do tohoto časového úseku let 1960–1970 je možno datovat její asanaci.

V podzemních chodbách pod farní zahradou došlo v roce 1996 ke zřícení klenby ve vstupní chodbě a následkem toho se provalilo nadloží v těsné blízkosti objektu fary. Zde následkem poklesu objektu došlo k mírnému odtržení JV nároží fary. Tato havárie byla odstraněna firmou UNIST Jihlava a v dnešní době je převážná část vstupní chodby zpevněna cihlovou a betonovou obezdívkou.

Celkový popis

Podzemní chodby ražené směrem SJ. Vstupní chodba se ve vzdálenosti 28,5 m od vstupního portálu horizontálně lomí pod úhlem 100° východním směrem. Toto zalomení tvoří chodba v délce cca 4 m. Dále pokračuje chodba jižním směrem do ukončení čelbou. Toto ukončení je umělé s okenním otvorem ve výšce 150 cm nad počvou chodby. Samotná čelba je vlastně zeď objektu situovaného u krajnice komunikace Třešť–Stonařov. Ve vzdálenosti cca 6 m od zalomení hlavní vstupní chodby je vyražena odbočující chodba směrem V, dále se horizontálně dvakrát lomí pod úhly cca 90°. První zalomení je jižním směrem, druhé směrem východním a chodba je ukončena závalem. Tento zával přerušil pokračování staré stříbrné štoly, která byla dle historických pramenů dlouhá několik desítek m a vedla pod horní kostel.

Chodby jsou raženy v rule a žule, počva je kamenná s úpadním sklonem ke středové ose, kde je veden odvodńovací kanálek. Stěny jsou staticky zpevněny cihlovou obezdívkou, na mnoha místech porušenou a dochází k výpadu cihel na počvu chodby. Čelby chodeb jsou silně navětralé a dochází zde k samovolnému odpadávání horniny do prostoru chodeb, v některých případech se hornina rozpadá bez použití většího tlaku na jemný písek.

Posouzení stavu

V roce 1996 došlo k propadu klenby cca 10 m od ústí vlivem narušení statiky cihlové obezdívky a propadem nadloží na počvu a jeho vykomínováním na povrch. Tento propad se projevil na nadzemním objektu fary odtržením JV nároží budovy s následným poklesem. Statika podzemních chodeb je silně narušena působením rozdílných teplot a vsakem povrchové vody do spodních partií nadloží. Vlivem narušení mikroklimatu otevřením vstupního portálu zde dochází k velkému kolísání teploty proudícího vzduchu – převážně v zimním období – chodbami k větracímu oknu v jižní části systému. Povrchová voda, která se vsakuje nadložím, se kumuluje ve stěnách a na počvách, kde v zimním období dochází k jejímu zámrazu a tím k trhání již dosti narušené cihlové obezdívky a urychluje její destrukci i k dalšímu urychlení navětrávacího procesu obnažené horniny. Vyvstává zde reálné nebezpečí dalšího puknutí obezdívky po celém obvodu profilu chodby a tedy i možnosti provalení klenby, v lepším případě pouze ke komínování nadloží k povrchu. Ovšem i v tomto případě může časem dojít k provalení klenby a jejímu zřícení na počvu chodby. Tato eventualita se nevztahuje na sanovanou část po propadu v roce 1996, neboť zde došlo k sanaci betonovou krustou v délce cca 20 m.

Vstupní portál – podzemní prostory pod farní zahradou. Vlivem sanace chodby po propadu klenby v roce 1996 došlo ke zmenšení profilu. Chodba je sanována betonem a cihlovou obezdívkou.

Pohled na ukončení sanační obezdívky ve vstupní chodbě – podzemní prostory pod farní zahradou. Zřetelné zanesení počvy zvětralou horninou a odlomy cihlové obezdívky.

Pohled na čelbu vstupní chodby – podzemní prostory pod farní zahradou. Na počvě patrná silná eroze cihlové obezdívky a skalního masivu – odlomy a výpdy na počvu.

Vstupní chodba – podzemní prostory pod farní zahradou. Viditelná eroze cihlové obezdívky a odpadávání zvětralé horniny.

ZPRÁVA Z PROVEDENÉ AKCE
Vyklizení krypty pod kostelem sv. Jakuba v Jihlavě

V Jihlavě dne 25.6.2003

Popis provedených prací

V úpatí základové zdi kaple (SV stěna) byla provedena šachtice o hloubce 2 m a půdorysných rozměrech 1×2 m v jejíž JZ stěně byl proveden průraz cihlovou zazdívkou do větrací štoly krypty o rozměrech 60×80 cm. Šachtice byla vystrojena dřevěným pažením a opatřena dřevěným záklopem na závěsech s dvěma petlicemi a uzamčena 2 ks visacích zámků. Poté došlo k desinfekci celé prostory krypty s následným pořízením fotodokumentace a videozáznamu.

Samotné vyklízecí práce byly prováděny ve dvou etapách a to:

1. odstranění rakví a jejich nakládka na nákladní automobil – v případě zetlelého dřeva rakví bylo použito PE pytlů
2. vyjmutí lidských ostatků z rakví bylo provedeno ručně a byly přeloženy do kostnice
3. vyklizení lidských ostatků bylo provedeno ručně do PE pytlů, které byly naloženy na nákladní automobil a poté odvezeny na centrální hřbitov kde byly uloženy do předem vykopaného hrobu Během těchto prací bylo celé prostředí krypty neustále dezinfikováno a to vždy po odebrání určité vrstvy, kterou stanovili pracovníci firmy, která desinfekci prováděla. Po vyklizení všech rakví a lidských ostatků byl proveden celkový úklid krypty, byla zametena podlaha a provedena závěrečná desinfekce celého prostředí – stěn, klenby i podlahy krypty.
4. odvětrání krypty a následné uzavření vstupu bylo provedeno PE potrubím 150 mm profilu a bylo využito tzv. komínového efektu – jde o odvětrání přirozené bez použití větracího agregátu. Uzavření je provedeno cihlovou zazdívkou vstupní šachtice s ponechanými otvory pro větrací potrubí. V průběhu prací byla pořízena fotodokumentace (p. Šebesta) a videodokumentace (p. Šustr).